Sedmička je také zasvěcena Saturnovi, který jest zezdola počítáno sedmou planetou, jemuž sedmý den je
zasvěcen a který bude – podle Janova svědectví – vládcem sedmého tisíciletí, kdy po přemožení draka a inspirátora
zla, ďábla, dojdou poklidu lidé trávící svůj život v míru. Pythagorejci nazývají sedmičku také číslem panenství,
protože jest první číslicí, která není zplozena a která také neplodí, nejsouc schopna rozdělení na dvě
části stejně veliké. Také zdvojnásobena nedává čísla před desítkou, jež jest limitou, první hranicí čísel. Byla tedy
sedmička zasvěcena AthéněPanně. Také v náboženských obřadech máme četné důkazy jejího vlivu a také bývá
označována názvem „číslo přísahy“. Proto Židé při ní přísahali, jí za svědka se dovolávali. Tak Abraham, když
sjednal úmluvu s Abimelechem, dotvrdil ji sedmi beránky.
Také užívá se pro sedmičku názvu číslo blaženosti a klidu, odkudž také ono známé:
O terque quaterque beati...9
9 Ó třikrát, čtyřikrát blažení...
12
jímž se rozumí: na duši i na těle blažení. Také Stvořitel ustal v díle stvoření sedmého dne, pročež tento den jest u
Mojžíše nazýván sabbath – to jest den klidu; rovněž i Kristus spočíval v hrobě dne sedmého.
Jak již svrchu jsme připomněli, má sedmička s křížem a Kristem velikou spojitost. V Kristu spočívá
všechna naše blaženost, klid a štěstí; a sedmička se nejlépe hodí k očišťování. Odtud Apuleius praví:
„Chcili se očistiti, koupám se v moři a sedmkráte ponořuji si hlavu.“ I malomocný byl podle slov Starého
Zákona sedmkrát postříkán vrabčí krví. Prorok Elizeus, jak psáno jest ve IV. Knize Králů, praví malomocnému:
„Jdi a sedmkráte se vykoupej v Jordáně a znovu nabude zdraví maso tvé a čist budeš!“ A o něco dále čteme: „I
umyl se dle slov prorokových v Jordáně a čist byl.“ Sedmička je dále číslem pokání a odpuštění, proto sedmileté
pokání bylo ustanoveno pro kterýkoliv hřích, jak také dosvědčují slova mudrcova: „Sedmkráte budiž měřeno
hříšníku.“ Každého sedmého roku byly udíleny odpustky a úplná rozhřešení dávala se – jak možno čísti
v Leviticu – vždy po čtyřech sedmiletích. Ze sedmi proseb sestavil Kristus modlitbu za naše spasení. Sedmička
je i číslem svobody, neboť po sedmi letech si židovský otrok vykupovával svobodu. Číslo toto jest i velmi vhodné
k velebení Boha, proto praví prorok: „Sedmkrát týdně jsem Tě velebil za výroky spravedlnosti Tvé.“ – Sedmička
bývá také nazývána číslem pomsty, protože v Písmu se čte: „Sedmkráte bude pomstěn zločin Kainův“ a
také žalmista praví: „Splať sousedům našim sedmeronásobně v prsou jejich spáchanou křivdu.“ Proto také Šalamoun
mluví o sedmi špatnostech a v Evangeliu čteme o sedmi zlých duchách. Sedmička značí i přítomnou dobu,
neboť přítomnost je částí sedmidenního kruhu. Dále je zasvěcena Duchu Svatému, neboť prorok Izaiáš líčí Ho
sedmkrát, a to podle jeho darů, jež jsou: moudrost, rozum, rozvaha, síla, znalost, zbožnost a bázeň boží. U Zachariáše
čteme o sedmi očích božích, sedm jest i andělů před tváří Boha stojících, jak patrno jest z Tobiáše a
z Apokalypsy, z nichž vyplývá, že sedm hořících pochodní plálo před trůnem Božím a sedm zlatých svícnů,
z nichž prostřední v podobě syna Božího držel v pravici sedm hvězd. Také sedm duchů stálo před tváří Boží a
sedmi andělům před trůnem bylo dáno sedm trub. Dále viděl Jan beránka, majícího sedm rohů a tolikéž očí, a
knihu sedmi pečetěmi zapečetěnou; po rozlomení sedmé pečetě nastalo ticho na nebesích. Ze svrchu řečeného je
patrno, jak právem připisuje se sedmičce svrchovaná dokonalost. Také s dvanáctkou má sedmice značnou spojitost.
